Vzpomínka na všechny věrné zemřelé s biskupem Janem Baxantem

Jana Michálková 2.listopadu 2013

Vzpomínka na všechny věrné zemřelé s biskupem Janem BaxantemAktualizováno. Litoměřický biskup Mons. Jan Baxant sloužil v sobotu 2. listopadu 2013, v den Památky všech zesnulých, v katedrále sv. Štěpána od 7.30 hodin mši svatou za duše v očistci. V 15 hodin vedl dušičkovou pobožnost na Městském hřbitově v Litoměřicích.

Koncelebranty mše svaté byli probošt litoměřické katedrální kapituly a dómský farář J. M. can. Jiří Hladík O.Cr. a děkan litoměřické městské farnosti J. M. can. Józef Szeliga.

Z homilie Mons. Jana Baxanta:

Milí otcové, bratři a sestry,

dnešní den je nám dán jako nabídka. Nabídka pro to, abychom tento den prožili ve vděčnosti Pánu Bohu, a současně nabídka jako dar pro naše křesťanské uvědomění si toho, že věříme a vyznáváme skutečnosti, které ne vždy jsou lidským rozumem pochopitelné, a právě proto jsou někdy námi lidmi odmítané. Jestliže my je neodmítáme, pak je přijímáme právě s vděčností jako Boží dar.

Za prvé je to dar víry. Věříme Pánu Bohu, že v jeho rukou jsou životy lidí. Bůh je tvůrcem a dárcem života.  Je to víra v Pána Boha a víra ve všechny ty naše drahé a blízké, kteří nás předešli, kteří šli tímto světem svou vlastní cestou, ale i jako my, Bohu díky, cestou křesťanskou. Věříme, že náš život, stejně tak jako životy všech těch, za které se modlíme, je v Božích rukou, a věříme Pánu Bohu natolik, že se on dokáže o každého z nás postarat. To je víra, přesvědčení, které nemají všichni lidé. Radujme se z naší křesťanské víry, radujme se z tohoto daru, který nám byl dán, který nám byl propůjčen jako úžasné obohacení našeho života. S tím dovětkem, že když věříme v Pána Boha, že i mnozí, za které se dnes modlíme, mají na zprostředkování toho daru svou účast a svůj podíl.

Za druhé - dnešní den je příležitostí pro to, abychom si připomněli skutečnost společenství. Nemůžeme být pochopitelně zahleděni jenom do společenství, které viditelně na tomto světě vytváříme, naše společenství je mnohem širší, bohatší, větší. Duchovním způsobem tvoříme společenství se všemi, i s těmi, kteří už zemřeli. To není výmysl nějakého náboženského fanatika, to je skutečnost, která nám je předkládána naší katolickou naukou, protože smrt není konec lidské existence. Smrt se dotýká lidského těla, ale nemůže se dotknout lidské duše. A právě proto lidské duše žijí a my jsme s nimi duchovně spojeni. Až se nás dotkne smrt, budou druzí spojeni s námi. V tom je krása společenství - že do naší rodiny patří i ti, které nevidíme a na které bychom třeba i někdy mohli zapomenout. Krása společenství, do kterého jsme jako lidé byli Pánem Bohem vsazeni a našimi blízkými, už zemřelými, v tomto společenství utvrzováni a v tomto společenství vedeni a vychováváni, je veliká hodnota.

A konečně za třetí - vyznáváme v radosti dar Božího milosrdenství. Tak jako známe velmi dobře okamžiky, kdy se nad námi naši blízcí smilovali a projevili nám milosrdné srdce, nejenom přísnou a strohou spravedlnost, tak se můžeme všichni radovat z toho, že Bůh vůči nám všem je milosrdný. A jak jsme slyšeli ve slovech evangelia, Bůh svému synu Ježíši Kristu svěřil nejenom někoho, ale všechny. Ježíš je blízkým pro každého člověka. Pán Ježíš přinesl spásu pro všechny. Nejenom pro někoho. I když samozřejmě víme, že ne všichni lidé dar spásy přijmou. Boží milosrdenství je věčné. Zpíváme to opakovaně ve starozákonních žalmech. Boží milosrdenství je nekonečné. Boží milosrdenství, to je ta rozevřená Boží náruč, která nepřehlíží chyby a hříchy, ale která je ochotna odpustit, když člověk lituje. Naše modlitby za všechny věrné zemřelé mají své opodstatnění právě v tomto zjištění a v tomto konstatování a v tomto uvědomění si darů Božího milosrdenství. Kdyby Bůh nebyl milosrdný, jako že to není možné, tak by naše modlitby neměly svůj význam, a dokonce v určité opovážlivosti bych si řekl, že jsou zbytečné, protože oblomit, pohnout někoho, kdo není milosrdný, by byl ztracený čas. Ale Bůh milosrdný je, a právě proto, že jeho milosrdenství je věčné, že je plný milosrdenství, můžeme se na něho obracet, a to s jistotou, že pohladí svou milosrdnou rukou všechny naše věrné zemřelé, a jednou i nás.

 

2013-11-02

 

2013-11-02

Dušičková pobožnost na Městském hřbitově v Litoměřicích s biskupem Janem Baxantem, které se účastnil také probošt litoměřické katedrální kapituly a dómský farář J. M. can. Jiří Hladík O.Cr., a setkání u biskupské hrobky.