Velikonoční triduum krok za krokem

Velikonoce a beze sporu i jejich samotný závěr zvaný triduum (třídení) jsou pro křesťany vrcholem celého církevního roku. Největší slavností, které mají v životě každého křesťana zaujímat to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne (začínající Květnou nedělí a končící nedělí Zmrtvýchvstání Páně) si připomínáme řadu klíčových událostí. Nabízíme představení následujících velikonočních dní, jejich symboliky a významu.

Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství i Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje. Oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis (křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů).  Dále se při této bohoslužbě zvané Missa chrismatis obnovují kněžské a jáhenské sliby.

Večer, po západu slunce, se pak slaví mše svatá - Missa vespertina se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory, tradičně se tak děje dvanácti účastníkům bohoslužby), svatým přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony nebo hudební nástroje.

Tímto dnem, resp. přesněji večerem, začíná velikonoční triduum. Končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli.

Velký pátek je dnem přísného půstu i připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se namísto toho obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije).

Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je právě onen velkopáteční půst.

Bílá sobota to je Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony i hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Paškál (velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).

Na pondělí velikonoční se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky. 

Zdroj: cirkev.cz