Nóta Dikasteria pro nauku víry: Pro platnost svátostí nelze měnit formuli ani matérii

Nóta Dikasteria pro nauku víry s názvem Gestis verbisque zveřejněná v sobotu 3. února, byla projednána a jednomyslně schválena kardinály a biskupy, členy tohoto dikasteria, při jeho nedávném plenárním zasedání. Text dokumentu schválil i papež František.

Nóta potvrzuje, že formule a materiální prvky stanovené v základním obřadu každé svátosti nelze libovolně měnit jménem kreativity. Pokud se tak stane, samotná svátost se tím stává neplatnou; nikdy tedy neexistovala a žádná svátostná milost nebyla udělena.

Při prezentaci dokumentu vysvětlil kardinál Victor Fernández, prefekt Dikasteria pro nauku víry, genezi této nóty. Uvedl, že se znásobil počet situací, kdy bylo nutné prohlásit neplatnost udělených svátostí, a to kvůli úpravám, které poté vedly k nutnosti dohledat dotyčné osoby, aby se obřady křtu nebo biřmování opakovaly, na což značný počet věřících právem vyjádřil své znepokojení. Jako příklad uvedl úpravy křestní formule na mj: "Křtím tě ve jménu Stvořitele..." nebo "Ve jménu tatínka a maminky... tě křtíme". Stejné okolnosti vyvolaly znepokojení i u některých kněží, kteří byli pokřtěni za použití takovýchto formulí, čímž pak bolestně zjistili neplatnost svého kněžského svěcení a slavených svátostí. Kardinál Fernández vysvětlil, že v jiných oblastech pastoračního působení církve je značný prostor pro kreativitu, v oblasti slavení svátostí však ne. Naopak se to "mění v 'manipulativní zvůli'."

"Bůh zjevuje a uskutečňuje svůj plán spásy pro každého muže a ženu prostřednictvím úzce propojených událostí a slov," uvádí se v nótě. "Je třeba bohužel poznamenat, že ne vždy se liturgické slavení, zejména svátostí, odehrává v plné věrnosti církví předepsaným obřadům. Církev má povinnost zajistit prioritu Božího působení a chránit jednotu Těla Kristova v těch úkonech, které nemají obdoby, protože jsou posvátné par excellence' s účinností zaručenou kněžským působením Krista."

Nota dále vysvětluje, že matérie svátosti spočívá v lidském jednání, skrze které jedná Kristus. V ní je někdy přítomen hmotný prvek (voda, chléb, víno, olej), jindy zvlášť výmluvné gesto (znamení kříže, vkládání rukou, ponoření, souhlas, pomazání). Forma svátosti je tvořena slovem, které propůjčuje hmotě transcendentní význam, proměňuje běžný význam hmotného prvku a čistě lidský smysl vykonávaného úkonu. Takové slovo vždy v různé míře čerpá inspiraci z Písma svatého, nachází svůj původ v živé tradici církve a bylo autoritativně definováno magisteriem církve. Proto matérie a forma nikdy nezávisela a ani nemůže záviset na vůli jednotlivce nebo společenství.

V dokumentu se dále uvádí, že u všech svátostí se v každém případě vždy vyžadovalo dodržování matérie a formy pro platnost jejího slavení s vědomím, že svévolné změny jedné a/nebo druhé - jejichž závažnost a zneplatňující síla musí být v každém případě zjišťována - ohrožují skutečné udělování svátostné milosti se zjevnou škodou pro věřící. "To, co se čte v promulgovaných liturgických knihách, se musí věrně dodržovat, aniž by se něco přidávalo, ubíralo nebo měnilo".

Liturgie umožňuje rozmanitost, která chrání církev před "strnulou uniformitou", jak se píše v koncilní konstituci Sacrosanctum Concilium. Tato rozmanitost a tvořivost, které podporují větší srozumitelnost obřadu a aktivní účast věřících, se však nemohou týkat toho, co je pro slavení svátostí podstatné.

Český překlad nóty ke stažení

Zdroj: cirkev.cz (Vatican News, anglická sekce) Ilustrační foto: Pixabay