Boží hod vánoční s biskupem Janem Baxantem

Na Boží hod vánoční, ve středu 25. prosince 2013, celebroval litoměřický biskup Mons. Jan Baxant mši svatou v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích. Koncelebroval probošt katedrální kapituly a dómský farář J. M. can. Jiří Hladík O.Cr.

Mons. Jan Baxant v homilii nejprve navázal na slova, která zazněla v jeho zamyšlení při štědrovečerní mši svaté, a připomněl, abychom si právě v tyto dny uvědomovali více než kdy jindy, že nás vzájemně pojí přátelské pouto opravdové lásky, která se projevuje činem. Poté se zamýšlel nad texty z evangelia, v nichž se hovoří o přítomnosti andělů, Božích poslů.

„Už devět měsíců před narozením Krista, před narozením Spasitele, měla Panna Maria návštěvu nebeskou. Andělská bytost, archanděl Gabriel, Pannu Marii, člověka na této zemi žijícího, navštívil a sdělil jí Boží poselství. Dnešní ranní evangelium, celé to vyprávění, začínalo drobným, nepatrným konstatováním, že andělé, kteří zem navštívili, aby pastýřům radostnou zvěst oznámili, odešli zase zpátky do nebe.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jen takové hezké vyprávění. Je to však Boží slovo, sdělení plné života a síly. Je to sdělení s rozhodujícím, zásadním obsahem: že narozením Krista Spasitele se zlomilo pouto, kterým jsme byli my lidé, lidské pokolení spoutáno a znehybněno. Prolomení tohoto pouta nebylo v lidských silách, ale bylo a vždycky je v silách Božích. Andělé, andělské bytosti pohybující se v jednotlivých osudech lidských, v životě Panny Marie, v životě svatého Josefa, navštěvující pastýře, jsou zvěstovateli toho, že se naše vězeňské pouto láme, že nemůže navždycky zůstat to tak, jak to do narození Krista bylo, totiž aby náš lidský svět byl izolován od světa Božího, od světa nebeského. Tím zlomem je narození Spasitele z lůna člověka - Panny Marie. Spojení, propojení těchto dvou světů v jeden. Ten jeden svět tu odjakživa byl. Pán Bůh nestvořil dva nebo více světů, to my lidé jsme si vytvořili svůj vlastní svět a tím jsme se izolovali od všeho ostatního, tedy i od nebeského, Božího světa. Způsobil to hřích, naše lidská nevěra, nevěra našich předků, a nastalo ono vzdálení se z ráje, z toho úžasného prostředí, které Pán Bůh lidem poskytl. Bůh ale stále dohlíží, stále ošetřuje své dílo a bolí ho, když my lidé se v tom našem světě stále více a více izolujeme. Ale byli bychom to především my, kteří bychom trpěli, kdybychom ztráceli vědomí pouta s Pánem Bohem.

Přítomnost andělů, návštěva andělů, to je to propojení světa nebeského se světem lidským, pozemským. Propojením světa Božího s naším je vytvořena jedna Boží atmosféra, jedna rodina, jedno společenství, a z toho se radujeme. Patříme do světa Božího, do jednoho stvořitelského světa.  Tvoříme jedno společenství se všemi lidskými i andělskými bytostmi, se všemi světci a světicemi, se všemi lidmi vzdálenými a různým způsobem založenými. To nás vybízí k tomu, abychom utvrzovali skutečnost, že k sobě patříme, a měli bychom udělat všechno pro to, aby toto krásné, veliké, úžasné společenství rozkvétalo, řekl biskup.

V závěru mše svaté pozval přítomné do katedrály na svatoštěpánskou poutní slavnost a popřál všem diecézanům požehnané Vánoce.

Betlém v katedrále sv. Štěpána.