Zveme na setkání „u varhan litoměřické diecéze“

Diecézní organolog Radek Rejšek zahájí v sobotu 20. května 2017 další řadu projektu „Za varhanami litoměřické diecéze“. První letošní setkání se koná ve 14 hodin na kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově.

„Jarní řadu projektu „Za varhanami litoměřické diecéze“ v letošním roce zahájíme v sobotu 20. května na kůru děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově. Kůr gotického děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie svým prostorovým řešením není pro stavbu větších varhan zrovna ideální, ale i tak zde na počátku 20. století postavila pražská firma Jindřicha Schiffnera jedny ze svých větších dvoumanuálových pneumatických varhan umístěných do dvou symetricky uspořádaných novogotických skříní. Tyto zajímavé varhany byly mnoho let mimo provoz a zdálo se, že jejich osud je zpečetěn – postupem času byla dokonce z obou skříní vybrána část píšťal a na jejich místo byly umístěny reproduktorové soustavy digitálního přístroje… Dnes je však situace jiná. Významné Schiffnerovy varhany na kůru chomutovského děkanského kostela se dočkaly pietního restaurování, které provedlo varhanářství Dlabal + Mettler z Bílska u Olomouce. Prezentace nástroje začne ve 14 hodin,“ sdělil Radek Rejšek.

Druhé setkání se uskuteční o týden později – v sobotu 27. května opět od 14 hodin. Tentokrát budou jeho cílem varhany v obnoveném barokním kostele sv. Václava v Srbské Kamenici.

Projekt „Za varhanami litoměřické diecéze“ probíhá od roku 2013. Jeho smyslem je uvést v širší známost především ty památné varhany v našich kostelech, které jsou z nějakého důvodu ohrožené, a potom ty, které se podařilo zachránit. „Jednotlivé akce se uskutečňují přímo na kůrech kostelů u varhan a jejich součástí je prohlídka nástrojů, předvedení jejich zvukových možností, prohlídka vnitřku, popularizační přednáška o jejich historii, nastínění řešení konkrétních problémů, malý koncert – pokud jsou varhany v hratelném stavu – a diskuse. Stav některých nástrojů vyžaduje již rychlé řešení, jinak hrozí jejich zánik. Proto je seznámení s problematikou a možnostmi získání prostředků na zachování našich památných varhan a jejich záchrany prvořadým smyslem tohoto projektu,“ říká autor projektu Radek Rejšek.