Výstava Mýtus ULRICH CREUTZ
Milena Davídková
24.září 2017
SEVEROČESKÁ
GALERIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V LITOMĚŘICÍCH
vás zve na výstavu
Mýtus
ULRICH CREUTZ
Vizuální kultura v
Kadani za Jana Hasištejnského z Lobkowicz (1469-1517)
15. 9. – 19. 11. 2017
Otevřeno denně (kromě pondělí): 9-12 hod., 13-17 hod.
Autor: Michaela Ottová
Kurátor za SGVU:
Luboš Turčan
Výstava
s názvem Mýtus Ulrich Creutz představuje jedinečná umělecká díla
severozápadních Čech vzniklá v závěru středověku. Sochař Ulrich Creutz je
autorem výjimečného náhrobku královského diplomata a pána města Kadaně Jana
Hasištejnského z Lobkowicz (†1517), umístěného v kostele Čtrnácti svatých
pomocníků v klášteře františkánů-observantů v Kadani. Na náhrobku je zobrazeno
tělo zemřelého v expresivní podobě lidské kostry ovinuté hadem. Tentýž sochař
vytvořil tzv. Lobkowiczký epitaf – monumentální desku s rytířem ve zbroji,
představující snad Janova syna Jaroslava II. (†1529), který se spolu s otcem
podílel na konceptu výmalby a vybavení pohřebiště lobkowiczkého rodu v
kadaňském františkánském kostele.
Pozdně
gotický sochař Ulrich Creutz se těší odbornému zájmu již takřka sto let a jeho
dílu byly za tu dobu věnovány již dvě monografické výstavy, což vypovídá o jeho
unikátním místu v dějinách umění. Kromě kamenosochařské činnosti mu byla dříve
přisuzována i činnost řezbářská. Historik umění Josef Opitz zjistil v Kadani a
okolí nezvykle rozsáhlou a zajímavou skupinu asi třiceti pozdně gotických
dřevořezeb, které na základě tvarového srovnání spojil s kadaňskými kamennými
monumenty. Vznikla tak představa o tvorbě Ulricha Creutze v Kadani mezi léty
1516 a 1530. Tento mýtus byl zpochybněn novými výzkumy, které prokazují, že
Creutz z Kadaně záhy odešel. Pojem „mýtus“ v názvu výstavy se týká také pojetí
sochaře jako hrdinné individuality, která prostřednictvím umělecké formy
vyjadřuje svou povahu a názor na svět. Kadaňské řezbářské dílny, v nichž
působili Creutzovi dřívější spolupracovníci, zhotovovaly i po jeho odchodu do
Saska oltářní nástavce s neobyčejně působivými sochami světců a světic a
zejména monumentální expresivní sochy ukřižovaného Krista. Věrnost zobrazení
zmučeného lidského těla, v momentu tělesné smrti, s naturalistickou
polychromií, „pravými“ vlasy a trnovou korunou z přírodních větviček,
umožňovala dobovému vnímateli pocítit bezprostřední přítomnost Krista, který mu
svou smrtí přináší spásu a věčný život. Vysoký počet dochovaných soch Krista,
spolu s krajně neobvyklým zasazením relikvií (ostatků) do hrudi některých z
nich, naznačuje souvislost se zvláštním typem zbožnosti. Podporoval ho nejspíše
právě Jan Hasištejnský, jehož roku 1493 silně zasáhla návštěva míst ve Svaté
zemi, kde se odehrály všechny události závěru Ježíšova života.Výstava
kromě vlastního díla Ulricha Creutze (prezentované formou konceptuálního videa)
a řezbářských prací s ním dříve spojovaných ukazuje také další artefakty
(malby, sochy, rukopisy) původně určené pro kadaňský klášter. Jeho podoba a
vybavení měly připomínat svatá místa v Jeruzalémě. Iniciátorem této myšlenky
byl Jan Hasištejnský z Lobkowicz, jehož pětisetleté výročí úmrtí si v letošním
roce připomínáme.
Michaela
Ottová
Fotogalerii z návštěvy Mons. Jana Baxanta na výstavě naleznete zde
Videopozvánka na výstavu: https://drive.google.com/file/d/0B2Zj6zShFsHoOExPbktSZnJ0WXc/viewDoprovodné programy k výstavě: http://www.galerie-ltm.cz/clanek.php?cat=doprovodne_programy-ps