Symbolika a význam Velikonoc

Velikonoce jsou pro křesťany bezesporu vrcholem roku, největší slavností, které zaujímají v životě každého křesťana to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne (začínající Květnou nedělí a končící nedělí Zmrtvýchvstání Páně) si připomínáme řadu klíčových událostí.

Na Květnou neděli (letos 25. 3.) se světí ratolesti (palmové, jívové...) na připomínku Ježíšova slavného vjezdu do Jeruzaléma, kdy jej lid provolal za krále.

V pondělí, úterý a středu Svatého týdne vrcholí postní usebrání ve střídmosti, modlitbě a dobrých skutcích, kdy si má člověk uvědomit své viny a hříchy.

Zelený čtvrtek (29. 3.) je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje, tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis. Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory), svatým přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony a hudební nástroje.

Velký pátek (30. 3.) je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije).

Bílá sobota (31. 3.), to je Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční (1. 4.) se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv, charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Na pondělí velikonoční (2. 4.) se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.