Svatovalentinská úcta
Sv. Valentina si církev připomíná každoročně 14. února. Podle
tradice je patronem mladých lidí a zvláště jejich čisté a oddané lásky. K sv.
Valentinu se pojí dvojí tradice, a to sice křesťanská a předkřesťanská. Za
císaře Claudia II. Gothica (268-270) byl sv. Valentin knězem v Římě.
Legenda uvádí, že kněz Valentin tajně sezdával budoucí římské vojáky, protože
vojákům bylo v té době císařem zakázáno vstupovat do manželství. Zřejmě odtud
pramení vztah k svátku zamilovaných. Rozšířené svatovalentinské oslavy zřejmě
pocházejí od svátku biskupa Valentina z Terni, který ovšem není uváděn v
martylogiu a žil na počátku 3. století po Kristu. Lze také říci ve společenském
kontextu, že se jednalo o křesťanské nahrazení starších pohanských římských
slavností. Ty se konaly v antickém Římě 14. února, a byla při nich oslavována
bohyně Juno, považovaná za ochránkyni partnerských vztahů v manželství a
ochránkyni rodin.
V moderním světě se svatovalentinské oslavy jako svátku
zamilovaných rozšířily z anglosaských zemí do celého světa a nabyly různých
forem. Pojí se k nim posílání svatovalentinských pohlednic, tzv. „valentinek“.
Ty lze vystopovat již od 15. století, kdy takovou zamilovanou „valentinku“ prý
manželce z londýnského vězení poslal orleánský vévoda Charles. Tradicí se
„valentinky“ staly až v 19. století.
V litoměřické diecézi se nachází poutní kostel sv. Valentina
v Novosedlicích, a je jedním z deseti hlavních poutních míst v diecézi s úctou
ke svatým. Původní gotický kostel pochází ze 14. století a byl připomínán
písemně roku 1384 jako farní kostel. V letech 1710-1711 byl kostel
zbarokizován. V letošním roce však v novosedlickém kostele probíhá rozsáhlá
stavební rekonstrukce a je pro bohoslužby uzavřen. I když zde tedy letos není
poutní mše svatá, můžeme se těšit, že v budoucnu tento poutní kostel se opět
zaskví v plné kráse.
Ke svatému Valentinu se však můžeme pomodlit kdekoliv, a těm,
kteří se připravují na svátost manželství, či v manželství již žijí, vyprošovat
mnoho Božího požehnání.
Zdroje:
Wikipedie
Světci k nám hovoří
Jaroslav Macek, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství,
1997
Foto: M. Davídková