Restaurování obrazu Kázání sv. Jana Křtitele od Christiana Schrödera

Obraz:  Kázání sv. Jana Křtitele
Autor:   Christian Schröder (1655 – 1702)

V letošním roce restaurovala akad. malířka Eva Votočková obraz Kázání sv. Jana Křtitele  z katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích. Autorem obrazu je Christian Schröder (1655 – 1702), císařský dvorní malíř a inspektor Obrazárny na Pražském hradě. Obraz je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako movitá kulturní památka. Vznikl patrně v osmdesátých až devadesátých letech 17. století. Obraz je kopií podle obrazu italského barokního malíře Bernarda Strozziho (1581 – 1644). Originál tohoto obrazu se nachází ve vídeňském Kunsthistorisches muzeu. Litoměřický obraz byl věnován v roce 1844 do katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích kanovníkem Degelem. 

Obraz představuje sv. Jana Křtitele při kázání. Je to olejomalba na plátně, 134 x 120 cm.  Na obraze je znázorněna polopostava sv. Jana Křtitele, který stojí uprostřed posluchačů a káže jim. Jan Křtitel je zde zpodobněn (namalován) z profilu, stojící a gestikulující. Zobrazen jako poloobnažený, mladší vousatý muž, částečně oděný do zvířecí kůže. V levé ruce drží nápisovou pásku s nápisem: Ecce agnus Dei. Dva vousatí muži stojící naproti němu rozmlouvají a gestikulují rukama se sv. Janem Křtitelem. Tomu přihlížejí další dva muži, jeden stojící za sv. Janem Křtitelem a druhý vyhlížející pod Janovou pravou rukou.  Pozadí obrazu tvoří stromy a šedomodrá oblaka. Kopie obrazu Kázání sv. Jana Křtitele provedená jako věrná kopie podle obrazu Strozziho je oproti originálu provedena v barokním stylu s uplatněním radikálního střídání světla a stínu, na rozdíl od originálu, který je výrazně světlý v celé ploše.

Obraz před restaurováním měl ve středové části velké pravoúhlé trhliny. Původní plátno bylo sešito ze dvou částí. Obraz byl nažehlen na nové plátno a zmenšen. Malba byla značně retušovaná, krakelovaná a ztmavlá.  Restaurátorka nejprve zcelila perforaci plátna, odstranila předchozí rentoaláž, staré retuše, tmely a zežloutlý lak. Poté nažehlila obraz na nové plátno a vypnula na nový napínací rám. Obraz vytmelila, vyretušovala a nalakovala.

Malíř Christian Schröder se narodil v dolnorakouském Goslaru v roce 1655, zde prošel cechovním školením i povinným vykonáním mistrovského kusu. V roce 1674 se Schröder objevil v Jindřichově Hradci, kde ho nacházíme ve službách příslušníků z rodu Slavatů. Byl dvorním malířem a prvním učitelem našeho významného barokního malíře Petra Brandla. Díky podpoře svého patrona, hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavaty měl Schröder možnost studovat tři roky v Itálii (mezi léty 1677 – 1679), zejména v Římě a  Benátkách. Pro hraběte Slavatu měl v Římě úkol kopírovat vybrané malby a také zde navštěvoval římské akademie, kde se zdokonaloval v kresbě. Schröder byl žákem Cira Ferriho (1634 - 1689), malíře, sochaře a učitele na Accademii Fiorentina v Římě.  Po návratu z Itálie  Schöder pracoval jako dvorní malíř Jana Jáchyma Slavaty. V roce 1681 se usadil v Praze. Schröder se uplatnil především jako zručný  kopista, tvořil kopie podle cizích mistrů 16. a 17. století. V roce 1684 byl jmenován dvorním malířem. V letech 1689 až 1691  získal Schröder velkou objednávku od císařského hofmistra Ferdinanda Dietrichštejna. Pro libochovický zámek měl namalovat více než 42 kopií podle mistrovských děl z Obrazárny Pražského hradu.  Soubor maleb si u Schrödera objednal  Gundakar z Dietrichštejna (1623 – 1690) pro svůj nedávno dostavěný zámek v Libochovicích. Z původního souboru  Schröderových děl  se na libochovickém zámku dochovalo 22 kopií, dalších 17 se nachází na zámku Ptuj ve Slovinsku. Z námětů převažují náboženské scény, mytologie a žánrová malba. Až v roce 1694 vstoupil malíř do malostranského malířského cechu. V letech 1683 – 1687 byl jeho žákem jeden z nejvýznamnějších barokních malířů Petr Brandl, kterému Schröder umožnil volný vstup  do hradní obrazárny s malbami nejvyšší kvality. Schröder seznámil Brandla s prvky římské malby, aniž by Brandl překročil hranice své vlasti. V roce 1700 se Schröder vzdal místa dvorního malíře. Kristián Schröder je jistě zajímavá osobnost, jejíž dílo nebylo doposud podrobně prozkoumáno. Živil se hlavně kopírováním obrazů slavných mistrů, žádné jeho vlastní dílo není známo. Objednávky kopií podle slavných umělců byly v 17. století obvyklým způsobem, jak zařídit zámek či palác v Čechách či jinde v Evropě.

Autorka článku: Magda Černá