Obraz sv. Linharta z Březence

V restaurátorském ateliéru Biskupství litoměřického byl v srpnu letošního roku akademickou malířkou Evou Votočkovou zrestaurován votivní obraz z Březence. Obraz, jehož výtvarné kvality jsou průměrné, je zajímavý z jiných důvodů: dokládá lokální kult sv. Linharta na Chomutovsku, a zároveň zobrazuje dnes již neexistující filiální kostel sv. Linharta v Březenci v jeho původní gotické podobě ještě před barokní přestavbou, která proběhla v letech 1749-1769.

Svatý Linhart (Leonard) žil podle legendy v době franckého krále Chlodvíka I., pocházel z vlivné aristokratické rodiny. Pokřtěn byl sv. Remigiem z Remeše. Odmítl nabízené dvorské úřady i biskupskou hodnost a usadil se jako poustevník v Nobiliaku (dnes Noblac). Z poustevny se postupně vyvinul klášter, jehož se stal Linhart opatem a tuto funkci vykonával do své smrti v roce 559. Původně byl Linhart uctíván na území Franské říše, později se úcta rozšířila do střední a západní Evropy. V Čechách nepatřil k nejznámějším světcům, jeho kult byl vždy spíše lokální. Po boku sv. Vendelína, sv. Isidora, sv. Donáta nebo sv. Notburgy se řadí k agrárním světcům, byl uctíván jako ochránce úrody před deštěm a krupobitím, či patron koní a dobytka. Zobrazován bývá jako mnich nebo opat s berlou, většinou drží rozlomené okovy (jako atribut ochránce vězňů a válečných zajatců), najdeme ho mezi čtrnácti svatými pomocníky v nouzi. V litoměřické diecézi je kromě Chomutovska doloženo další ohnisko kultu, a to v kostele sv. Linharta v Hlavici na Českodubsku, kde se dochoval malebně naivní obraz morového procesí z Mnichova Hradiště do Hlavice z roku 1747. Atmosféru hlavických poutí mj. popsala ve svých románech Karolína Světlá.

Vyobrazení sv. Linharta na votivním obraze z Březence koresponduje s dochovanou gotickou plastikou sv. Linharta z roku 1520, která stála v kostele na hlavním oltáři a od 90. let 20. století je vystavena ve stále expozici chomutovského muzea. Světec v řeholním oděvu s tonzurou na hlavě drží v rukách řetězy s okovy a v pravici opatskou berlu. Ve středním plánu obrazu je březenecký kostelík obklopený hřbitovem ohrazeným kamennou zdí, v pozadí vrcholky Krušných hor, ve spodní části přichází do kostela procesí poutníků.  Nápisová část s chronogramem datuje událost do roku 1746 a připomíná válečné útrapy spojené s hladem, ve kterých zbožní poutníci hledají útěchu u sv. Linharta. Podle znaku nad nápisem byl obraz dříve pojmenován jako “Pouť Jirkovských“, jedná se však pravděpodobně o znak města Chomutov. Celou událost můžeme zařadit do období válek o rakouské dědictví, kdy přes Přísečnický průsmyk procházely kolem Chomutova směrem na Prahu válečné výpravy ze Saska.

Kostel v Březenci byl zcela zbytečně v roce 1982 zbořen, votivní obraz byl přemístěn do kostela v Otvicích a později byl převezen na děkanství v Jirkově, kde se nachází dodnes.

Text: Lada Hlaváčková
Foto: Magda Černá