Držiteli ocenění ČBK pro rok 2019 se stali také Marie Dolistová a Jan Zástěra z litoměřické diecéze

Na závěr bohoslužby velehradské pouti 5. července 2019 udělila Česká biskupská konference vyznamenání několika osobnostem. Zde je jejich přehled:

Řád sv. Cyrila a Metoděje

• Mons. Josef Hrdlička za literární a překladatelskou činnost, básnickou tvorbu a tvorbu písňových textů.

Mons. Josef Hrdlička je emeritním pomocným biskupem olomouckým a titulárním biskupem thunudrumským. Narodil se 19. ledna 1942 ve Velkých Opatovicích nedaleko Jevíčka. Kněžské svěcení přijal 1. července 1972 a během následujících let působil v duchovní správě farností Moravská Ostrava, Hoštejn, Hynčice, Maletín a Mírov, byl správcem farností Liptaň, Pitárné, Třemešná a Vysoká. Dne 17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem thunudrumským a pomocným biskupem olomouckým. Je děkanem metropolitní kapituly při katedrále sv. Václava a na Arcibiskupství olomouckém působí jako biskupský vikář pro pastoraci. V rámci České biskupské konference zasedá v Komisi pro liturgii a do roku 2017 byl předsedou Rady pro kulturu a památky. Jeho rezignaci na úřad pomocného biskupa, podanou z důvodu dosažení věku 75 let, přijal papež František 1. února 2017.


Děkovné uznání ČBK

• Vojtěch Pařík a Passionaria Parik za rekonstrukci a technologické řešení obnovy Koehlerovy křížové cesty na Hostýně.

Akademický sochař Vojtěch Pařík v letech 1959-63 absolvoval řezbářský obor na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, v letech 1966-73 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru užitého sochařství prof. Jana Kavana a v ateliéru restaurování doc. Píchy. V letech 1968 až 1969 pracoval ve Fotografie Profesional Color Laboratory v San Francisku v USA. Je držitelem licence Ministerstva kultury ČR pro restaurování památek v kameni, štuku a keramice a proslul restaurátorskými pracemi v keramice. Jeho stěžejním restaurátorským dílem je rekonstrukce těžce poškozené Jurkovičovy Křížové cesty na Hostýně s nadčasovým dílem Jano Koehlera a firmy RAKO. „Při restaurování Křížové cesty na Hostýně mě velmi oslovila práce mistra Jana Koehlera, jenž do jednotlivých zastavení vložil i další biblické příběhy, které vybízí poutníka, aby si sám otevřel Bibli a dohledal souvislosti. Je to vlastně taková keramická Bible,“ uvedl akademický sochař Vojtěch Pařík.

Grafická stránka Křížové cesty na Hostýně je prací akademické sochařky Passionarie Parik, manželky Vojtěcha Paříka. Passionaria Patrik pochází z Bulharska a v 19 letech odešla do tehdejšího Československa studovat Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy obor průmyslový design u prof. Kováře. Poté odjela na delší čas do Kanady, kde pracovala jako designerka módního šperku. Do ČR se vrátila v roce 2004 a spolu s manželem začala pracovat jako restaurátorka historických objektů a jak sama uvedla, vnímá, "že tento skok z jemné práce navrhování šperku na restaurátorskou je správný, protože v obou případech se jedná o velmi precizní práci.“

•  Marie Dolistová a Jan Zástěra za cyklus kantát k poctě českým světcům „České nebe“.

Marie Dolistová je česká básnířka, která se poezii věnuje od roku 1985. Autorku oslovují duchovní tradice nejen v české poezii, ale i v poezii jiných národů, příroda a pobyt v ní. Mezi její básnické sbírky patří „V síti rybáře“, „S příchutí země“ „Zarostlé stezky“ či „Na hraně stínu“. Je také autorkou epické básně „Paní Zdislava z Lemberka“, textů s biblickou tematikou a dvou hudebních libret. Na text její básně „Legenda o sv. Vojtěchovi“ byla zkomponována PhDr. Janem Bůžkem kantáta a plk. Mgr. Jan Zástěra zhudebnil její báseň „Anežka Česká“. Od roku 1961 žije v severočeských Teplicích.

Jan Zástěra pochází z Osecka a v minulosti vedl Brixiho komorní soubor v Teplicích, nyní v tomto regionu spolupracuje pouze se souborem Collegium hortensis a také se angažuje v Trautzlově umělecké společnosti. Dále je dirigentem Hudby Hradní stráže a Policie ČR a také doktorandem na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty UK a vyučuje na Pedagogické fakultě UK v Praze.


Pamětní medaile ČBK

• Ing. Růžena Fialová, která je zakladatelkou hnutí Modlitby matek v ČR.

Modlitby matek byly založeny v roce 1995 v Anglii, kde se ženy začaly společně modlit za své děti a vnoučata. Během modlitby poznaly, že Pán Ježíš chce, aby matky odevzdávaly své děti do Jeho rukou, aby On mohl působit v jejich životech a zmírnit tak bolesti matek.

Jejich iniciátorkou v ČR je paní Růžena Fialová, která pochází z Hustopečí nad Bečvou. Vystudovala střední hotelovou školu v Opavě a poté Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. V roce 1968 se přestěhovala krátce do Prahy, kde pracovala v oboru soudního lékařství. Po roce odjela spolu s manželem na jeden rok do Japonska a postupně se jim narodilo šest dětí. Pracovala ve výzkumném ústavu textilním v Brně a posledních deset let před důchodem učila na středním odborném učilišti také v Brně, kde žije dodnes. Sametová revoluce byla pro ni velkým zlomem, jelikož také pocítila velikou touhu sloužit církvi. V roce 1995 se prostřednictvím komunity Emanuel v Brně setkala s Veronikou Williams, zakladatelkou Modliteb matek v Anglii, které ji velmi oslovily. Rok poté tedy byly založeny Modlitby matek v ČR, která se tak po Anglii stala první zemí na světě, kam se toto hnutí křesťanských matek rozšířilo. Postupně se pak přidalo dalších více než 120 zemí na celém světě.

• Mons. prof. Karel Skalický na poděkování za celoživotní službu české i světové teologii a církvi.

Mons. Prof. ThDr. Karel Skalický, Th.D., dr. h. c. je česko-římský teolog, vědec, spisovatel, katolický kněz, vysokoškolský pedagog, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, emeritní profesor Papežské Lateránské univerzity a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde na tamní Teologické fakultě působí.

Narodil se 20. května 1934 a po poválečném studiu Vysoké školy zemědělské v Praze se rozhodl stát knězem. Za dramatických okolností proto emigroval přes Rakousko do Itálie a usadil se v Římě. Od roku 1966 se stal vedle Mons. Jaroslava Škarvady druhým sekretářem kardinála Josefa Berana, pro něhož pracoval až do jeho smrti a o němž a o jeho díle napsal řadu studií. V roce 1968 začal vyučovat na Papežské Lateránské univerzitě, v roce 1982 byl jmenován řádným profesorem fundamentální teologie.

Karel Skalický je právem pokládán za významného aktivního exilového pracovníka, jenž se po léta obětavě staral o československé občany, kteří uprchli z komunistického Československa, nebo byli přímo vypovězeni ze země a zbaveni občanství. Vedle své praktické činnosti, která zahrnovala péči o exulanty, ve svém celoživotním díle rozpracovával témata svobody, demokracie a evropských hodnot.

• Renovabis na poděkování za podporu, kterou v uplynulých letech poskytovala katolické církvi v České republice, a to zejména v oblasti pastorace, církevního školství, vzdělávání, charitativních služeb, mediální oblasti atd.

Německá nadace Renovabis byla založená v roce 1993 na podporu života církví v zemích tzv. východního bloku. Jednou ročně, na svatodušní neděli, pořádá v německých kostelech sbírku, díky níž se v průběhu již 26 let podařilo zrealizovat tisícovky projektů v oblasti charity, pastorace, médií či vzdělávání. Díky štědrosti Renovabis se mnoho projektů mohlo uskutečnit i u nás. Česká republika hraje mezi podporovanými zeměmi velkou roli, neboť rozvoj naší církve ležel zakladatelům nadace obzvlášť na srdci už na počátku. Za nadaci Renovabis převzal pamětní cenu její generální ředitel pan Burkhard Haneke, který pracuje v nadací již 18 let.

Zdroj: Radka Blajdová, ČBK