Další tajemství obrazu Klanění tří králů jsou odhalena

Obraz Klanění tří králů

V průběhu let 2019 -  2020 zrestaurovala diecézní restaurátorka akademická malířka Eva Votočková obraz s námětem Klanění Tří králů.  Původní provenience ani okolnosti vzniku díla nejsou dosud známy. Do Litoměřic se Klanění dostalo jako akvizice biskupa Mořice Saského (1702-1759), v jehož sbírkách v biskupské rezidenci je poprvé doložen roku 1759. Poté se obraz nacházel ve sbírce biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna (1716-1789) a roku 1788 byl odkázán spolu s dalšími obrazy litoměřickému biskupství.

Obraz byl v minulosti restaurován, patrně někdy v sedmdesátých letech minulého století. Restaurátorka nejprve sejmula obraz z napínacího rámu, odstranila nově nažehlené plátno. Z obrazu sejmula ztmavlé laky, retuše a přemalby, vytmelila poškozená místa. K obvodu obrazu byly přižehleny napínací pruhy plátna a obraz byl napnut na starý napínací rám. Nakonec byl obraz vyretušován a poté následoval závěrečný lak.

Obraz velice barvitě líčí scénu Klanění tří králů, na první pohled nás zaujme bohatý kolorit barev, snaha po zobrazení detailů jako struktury drahých látek a předmětů. V levé části obrazu před skaliskem spočívá Svatá rodina, v pravé části se nacházejí tři králové se svými družinami. Před Ježíškem klečí král Melichar, postarší plnovousý muž zobrazený z profilu a nabízí Ježíškovi nádobu se zlatem. Král je oděný do dlouhého, těžkého, brokátového pláště, který mu vzadu přidržuje páže. Korunu má odloženou na zemi. Stojící král Kašpar s korunou na hlavě v druhém plánu se sklání nad Ježíškem. Vedle něho dvě stojící pážata s dary. Černošský král Baltazar je zobrazený v třetím plánu, stojí ve výrazném esovitém postoji, oděný do bílého šatu a pláště sepnutého sponou, na hlavě turban s výrazným perem. V pravé ruce drží výrazný nautilus. V přední části obrazu povalený kanelovaný sloup s korintskou hlavicí.

Kompozice obrazu vychází z díla téhož námětu vytvořeného dílnou vlámského malíře Petera Paula Rubense (1557-1640) okolo roku 1620, nacházejícího se dnes v petrohradské Ermitáži. Některé typy postav jsou odvozeny z Rubensových děl. Část odborné veřejnosti (badatelů) se přiklání k názoru, že hledaným autorem obrazu by mohl být některý z Rubensových současníků např. Artus Wolffort (1581-1641) nebo zatím neznámý a blíže nespecifikovaný současník Rubense. Podle restaurátorky Votočkové je možné, že uvedený obraz je pravděpodobně kopie Rubensova díla až z druhé poloviny 18. století. Napovídala by tomu jemná keprová vazba plátna, bílý olejový podklad a umístění obrazu v kapli sv. Vavřince v biskupské rezidenci. V této kapli uprostřed jižní stěny se nachází iluzivně malovaný rám, který odpovídá rozměrům našeho Klanění. Jestli byl iluzivně malovaný rám původně určený pro obraz Klanění nevíme. V historických inventářích litoměřického biskupství nelze obraz jednoznačně identifikovat. Klanění tří králů rozhodně ještě své poslední tajemství nevydalo.

Mgr. Magda Černá