Bez Pána Boha jsme jen prachem a popelem, řekl biskup

Udělováním popelce a slavením mše svaté zahájil ráno na Popeleční středu 1. března 2017 v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích biskup Jan Baxant svatopostní dobu.

Mons. Baxant v homilii mj. řekl, že „sám Kristus nám na Popeleční středu v bohoslužbě slova rozevírá vějíř možností, jak máme a můžeme uskutečnit půst. Almužna, modlitba a půst jako sebezápor a sebekázeň – to jsou dlouhými věky a náboženskou i křesťanskou praxí velmi dobře osvědčené způsoby, jak můžeme účinně projevit kajícnost a přinášet tím užitek jak pro sebe, tak především pro druhé. Když člověk rozumí duchu almužny, znamená to, že má ve své patrnosti prospěch druhých. Když známe smysl modlitby a její hodnotu, je užitečná nejen pro nás, pro posvěcení naší nesmrtelné duše, ale také pro ty, na které při modlitbách myslíme. A sebekázeň jako půst, jako ovládnutí sama sebe z nás dělá užitečnější, schopnější a pohotovější lidi v tomto světě, který nám někdy připadá tak unylý, ospalý a líný. Ve svatopostní době se chceme především vzpamatovat, abychom se vzchopili a byli užitečnějšími pro druhé lidi a pro tento svět. Nikdy bychom však neměli zapomenout na podstatu postu a kajícnosti – že to všechno konáme k větší cti a slávě Boží, že naše svatopostní jednání je kvůli Pánu Bohu, že k němu se chceme obrátit víc, že na něho chceme myslet víc než kdy jindy. Liturgická doba svatopostního času – a v tom je ta veliká příležitost – nás vede k tomu, abychom byli opravdoví, důslední, abychom v tomto světě byli stále více platnými údy celého těla lidského rodu, lidské společnosti. Nechť je tedy popelec, popel znamením toho, že i my bychom zůstali bez Pána Boha jenom prachem a popelem, spolu s ním se ale stáváme bytostmi, osobnostmi, které v tomto světě mohou mnoho vykonat“.

Koncelebranty mše svaté byli probošt katedrální kapituly Jiří Hladík, generální vikář Martin Davídek a děkan litoměřické městské farnosti Józef Szeliga - kapitulní kanovníci.

Fotogalerie: Popeleční středa v katedrále sv. Štěpána