70 let od Akce K
V noci
z 13. na 14. dubna 1950 přepadly policejní ozbrojené složky
s podporou Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí
v Československu a odvezly řeholníky do předem určených internačních
táborů, na které byly přeměněny největší klášterní komplexy. Tím začala Akce K
(jinak též známá jako bartolomějská či barbarská noc) zaměřená na faktickou
likvidaci mužského řeholního života v komunistickém Československu. O dva
týdny později pak následovaly zbývající mužské kláštery a v srpnu a září
přišly na řadu i ženské řehole.
V litoměřické
diecézi tehdy bylo přes 20 mužských a takřka stejný počet ženských řeholních
domů. Na jejím území byly – zřejmě s ohledem na specifika příhraniční
oblasti – zároveň zřízeny tři tzv. centralizační kláštery, kam byli řeholníci
sváženi. Jednalo se o Bohosudov, Hejnice a Osek. Nadto se klášter těšitelů
v České Kamenici stal „přeškolovacím střediskem“, kde měli být
spolehlivější řeholníci formou intenzivních kurzů „převychováni“, aby mohli nastoupit
do běžné farní duchovní správy.
Při Akci K bylo celkově postiženo
247 mužských a 670 ženských klášterů s 2528 řeholníky a 11 896 řeholnicemi.
Ačkoliv nikdy nebyl vydán oficiální zákaz působení mužských řádů na území
Československa, fakticky nebyla jejich činnost možná. Likvidace ženských řeholí
nebyla tak razantní, neboť služby řeholních sester bylo třeba v četných
zařízeních, přesto bylo i jim zapovězeno přijímat novicky a byly tak fakticky
režimem určeny k vymření. Čtyři desetiletí velice omezené činnosti formují
náš řeholní život až do dnešních dnů.
Mgr. Martin Barus
Článek k 70. výročí Akce K v litoměřické diecézi byl publikován v prvním
letošním čísle diecézního časopisu Zdislava (1/2020, str. 10–12).