2. února - Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice)
Svátek Uvedení Páně do chrámu
(lidově Hromnice) se slavil v Jeruzalémě již v pátém století. V Římě je tento
svátek známý od sedmého století pod názvem Setkání. Od desátého století se
objevuje v liturgických knihách západní církve název Očišťování Panny Marie.
Současný název Uvedení Páně do chrámu znovu připomíná, že se jedná především o
svátek Ježíše Krista.
Svátek připomíná událost z
evangelií, kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého
syna čtyřicátého dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila
jako prvorozeného Bohu. Zde se setkala s prorokyní Annou a spravedlivým
Simeonem, který Ježíše nazval „Světlem k osvícení národů“.
Od tohoto Simeonova proroctví o
Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od jedenáctého století.
V tento den se světily svíčky, tzv. „hromničky“, které se pak dávaly během
bouřek zapálené do oken a měly spolu s modlitbou ochránit stavení i jeho obyvatele.
Tímto dnem se také sklízejí
betlémy z chrámů, pokud ještě zůstaly v zadní části kostela.
Tento svátek je spojován také s
ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává. V katolické církvi
se tento svátek slaví i jako Den zasvěceného života (tj. řeholníků a řeholnic,
ale i všech, kdo svůj život, podle církví schválených pravidel, zasvětili
Bohu).
S použitím textů: Denní modlitby církve a Wikipedie
Obětování Páně z kostela sv. Petra a Pavla v Hochfeldenu v Alsasku olej na plátně 19. století
(Zdroj: Wikipedia)